Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za politický marasmus nemohou sluničkáři, ale konzervativci

10. 12. 2016 12:46:10
Touto pozoruhodnou myšlenkou poctil nedávno čtenáře Novinek politický analytik Jiří Pehe, podle kterého je obviňování liberálů z přehnané politické korektnosti, multikulturalismu a odtrženosti od lidu naprosto zavádějící.

Liberálové, tedy v dnešní mluvě sluničkáři, pravdoláskáři, či kavárna, si podle autora zachovávají své politické priority a mnohé věcí jsou jim pouze podsouvány. Tím kdo prý významně změnil kurs, jsou však konzervativci, kteří údajně přešli na nacionalisticko – populistické pozice, čehož důkazem jsou úspěchy Donalda Trumpa, Nigela Farage a Marine Le Penové, kteří se tímto novým proudem nechávají nést. Jedinou opravdovou konzervativní političkou je podle autora Angela Merkelová, která v kontextu nedávné německé historie upozaďuje národní hodnoty a striktně odmítá populismus, což můžeme v reálu vidět v jejím přístupu k migrantům. Klasický konservativmus opravdu vždy kladl spíše důraz na stát, než na národ, ale vzdálenost obou pojmů není zas tak příliš velká, aby národní probuzení konzervativců bylo až tak velkým překvapením. Poněkud překvapivé je však to, že část konzervativní pravice si osvojila rétoriku populistů, do které patří zejména vymezení se vůči stávajícím elitám, jež údajně nenaslouchají lidu, a jde jim pouze o udržení mocenských pozic. Tyto elity totiž často tvoří liberálové, se kterými konzervativci pokládali základy kapitalismu v 18. století a se kterými pomáhali v druhé polovině 20. století otevřít dveře ekonomické globalizaci, která kromě proměny světové ekonomiky znamenala také významný zásah do politik jednotlivých států.

Zhroutilo se pravo – levé politické uspořádání a tradiční strany jsou v úpadku. Aby mohly tyto strany čelit nástupu populistů, přejímají populistickou rétoriku a jejich metody k mobilizaci voličů. Na vině nynější mizérie není ovšem nacionalizmus a populismus, které jsou pouze následky, ale právě otevření dveří globalizaci bez toho, aby byly vytvořeny páky, které by držely tento proces pod kontrolou a nedopustily tak vládu nadnárodních koncernů. Pehe píše: globalizovaný kapitalismus se už dávno vymkl národním hranicím a nikdo už ho nevrátí zpět pod kontrolu národních států, jak si to představují „noví“ konzervativci. Tato vize je vpravdě katastrofická, protože by znamenala nejen úpadek států a parlamentní demokracie, ale mohla by vést k rozsáhlým sociálním nepokojům, revolucím a válkám. Nadnárodnímu kapitálu vyhovuje stav, kdy se mu národní státy podbízejí různými bonusy, snižováním nákladů na pracovní sílu, či výběrem nízkých, či lépe řečeno žádných daní. Zisky si nadnárodní společnosti privatizují a náklady přenášejí na stát, který ovšem často není schopen svým obyvatelům zajistit standart, na který byli jeho obyvatelé zvyklí.

Aby mohla být zavedena masivní robotizace, známá jako Průmysl 4.0, musí dle mě dojít k dohodě mezi majetkovou oligarchií a politickou reprezentací o přerozdělení zisků tak, aby zaměstnanci dostávali i za zkrácené úvazky plný plat a stát měl dost prostředků na zaměstnání, či podporu těch, které už výroba nebude potřebovat. Pokud nedojde k uzavření třídního kompromisu obdobnému tomu, na jehož základě vznikl sociální stát, hrozí pravděpodobně důsledky, které jsem zmínil výše. Státy a politická reprezentace, jak zprava, tak zleva, by měla o uzavření tohoto kompromisu maximálně usilovat a pokud májí státy ještě nějakou sílu měly by ji využít k nátlaku na nadnárodní společnosti. Jako první optimistická vlaštovka se jeví odmítnutí dohody TTIP Donaldem Trumpem, protože tato by dávala nadnárodnímu kapitálu neuvěřitelnou moc držet suverénní státy pod krkem hrozbami arbitrážních soudů, se kterými má např. náš stát již mnoho nepěkných zkušeností. Mezinárodní společenství by také mělo tlačit na rušení daňových rájů a přimět firmy platit daně tam, kde jsou vytvářeny jejich zisky. Pán Pehe kritizuje současnou politiku, ale nezabývá se kořeny současného tristního stavu. Pokud neodstraníme příčinu, budeme se dále pohybovat ve spirále, jejíž konec je na dně propasti.

Zdroj: https://www.novinky.cz/komentare/422440-komentar-selhani-konzervativcu-jiri-pehe.html

Autor: Aleš Merta | sobota 10.12.2016 12:46 | karma článku: 25.67 | přečteno: 1189x

Další články blogera

Aleš Merta

Tápání levice a neb, mám tip na kandidáta do souboje o hrad

Nedávná vládní krize jasně ukázala, že sociální demokracie se od prezidenta Zemana může dočkat jen tak maximálně okopávání kotníků a že je tedy navýsost racionální podpořit v příští volbě jiného kandidáta. Úvahy o Štěchovi, ......

29.5.2017 v 13:36 | Karma článku: 18.43 | Přečteno: 826 | Diskuse

Aleš Merta

Jsou to sice čubčí synové, ale naši čubčí synové a navíc mají prachy

Tak by se dal poopravit starý výrok amerického prezidenta Theodora Roosevelta na adresu brutálního diktátora Somozy v souvislosti se vztahem mezi Západem a Saudskou Arábií, kde vládne režim uvízlý v temném středověku.

20.5.2017 v 15:14 | Karma článku: 28.08 | Přečteno: 920 | Diskuse

Aleš Merta

Úvahy o Evropě na pozadí francouzských prezidentských voleb

Na první pohled se zdá poněkud překvapivé, jak vzrušenou debatu vyvolávají u nás francouzské prezidentské volby, ale když sledujeme průzkumy veřejného mínění týkajících se největších obav Čechů, tak to zase tak velké překvapení ..

30.4.2017 v 7:24 | Karma článku: 16.16 | Přečteno: 403 | Diskuse

Aleš Merta

Zdroje tu jsou, tvrdí pán předseda ODS

Nevím, zda sobotní reportáže z ideové konference ODS a poznatky, které přinesl duel předsedy KDU – ČSL pana Bělobrádka a předsedy ODS pana Fialy v nedělním pořadu Partie vyvolaly na tvářích voličů úsměvy, či je spíše dohnaly ...

23.4.2017 v 14:37 | Karma článku: 37.40 | Přečteno: 1973 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Karel Medulán

Stoneuv strýček Putin

Svět podle Putina” oskarového režiséra Olivera Stonea plní svůj účel. Přesně demaskuje, kdo na jaké straně barikády stojí, jakou propagandu poslouchá a čemu věří.

26.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 16.96 | Přečteno: 270 | Diskuse

Petr Štrompf

Až jednou ojebeme sami sebe

Expresivum Bohuslava Sobotky z doby, kdy „odborně“ zhodnotil postoj Andreje Babiše k dluhopisům Agrofertu, by se mělo zapsat do učebnic politologie. Slovo ojebat se totiž stále více plíživě vtírá do podvědomí.

26.6.2017 v 9:00 | Karma článku: 7.59 | Přečteno: 168 | Diskuse

Jiří Šebek

Vraťme svobodu do školství

Z bláta do louže! Tak lze přirovnat jmenování nového ministra školství Stanislava Štecha, který se nezdráhá pokračovat v dalším glajchšaltování našich dětí a zavádění zbytečných až škodlivých nařízení.

26.6.2017 v 7:24 | Karma článku: 22.01 | Přečteno: 594 | Diskuse

Tomáš Kolomazník

Zvyšování výdajů na obranu – bude je mít ministerstvo skutečně za co utratit?

Čeští politici dlouhodobě volají po nutnosti zvýšit výdaje na obranu. Jejich hlasy ještě více zesílily v nedávné době. Jedná se o reakci na apel amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské země NATO dostály svých závazků.

26.6.2017 v 6:44 | Karma článku: 5.40 | Přečteno: 160 | Diskuse

Miroslav Václavek

Miloš Zeman není hlavou státu, ale jeho vyměšovacím otvorem

„Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity.“ Tomáš Garrigue Masaryk

26.6.2017 v 6:15 | Karma článku: 28.30 | Přečteno: 643 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 25.02 Průměrná čtenost 1243

Mediální prostor je plnný zajímavých názorů, ale možná v něm chybí ten můj.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.