V souvislosti s nastupující robotizací asi nějaká společenská změna nutná bude, ale Marxe bych do toho už netahal. Jednak to dělnictvo, jak on ho znal, pomalu mizí ze scény, ale hlavně se ukázalo, že milý proletariát naprosto není schopen si sám vládnout.

Těžko může vládnout ten, kdo neexistuje. Viděl jste někdy nějakého proletáře?

Marx byl velikým myslitelem a to zcela bez ohledu na to, co si několik neználků zmanipulovaných antimarxistickou propagandou velkokapitálu myslí.

Skutečnost, že mu nerozumí u nás téměř nikdo, přece neznamená, že neměl pravdu. Měl a to bohužel anebo bohudík. Engels totiž měl fabriku a snažil se dělníkům jejich život ulehčit právě podle toho co mu říkal Marx. Engels sám viděl bídu dělnictva té doby.

Bujaré dehonestační výkřiky proti Marxovi může vypustit jen ten kdo nepochopil a nechápe.

Marx byl vynikající filozof, a provedl perfektní ekonomickou analýzu tehdejší společnosti

Marx byl veskrze zbytečný člověk. Ať už ve svém osobním životě, nebo i svým dílem. To, že viděl bídu dělnictva není opravdu žádný výsledek práce. To že analyzoval tehdejší výrobně ekonomické vztahy mělo nějakou cenu snad jen pár let za jeho života, a to ještě prakticky nulovou, neboť to nešlo okamžitě aplikovat. Koneckonců kapitalismus v té přelomové době, kdy lidstvo přecházelo z období šlechtického a rolnického systému do éry průmyslové a kapitalistické, byl v samém raném začátku svého vývoje a tedy bez regulací, sociálních a právních výdobytků dělnictva. To Marx vůbec nepochopil a naopak si myslel, že toto je konečný stav, s kterým pochopitelně nesouhlasil. Prakticky neexistuje jediný jeho závěr, který by byl správný, k něčemu dobrý a který by pomohl. Tvrdil např. že kapitalismus nutně zanikne na úbytě své neudržitelnosti (v horizontu pár desetiletí), což bylo fatální fo pa. Taktéž že industrializace a technický pokrok ožebračuje dělníky a že je třeba se mu postavit. Většího slepce vizionáře aby člověk pohledal.

Kapitalismu se reformoval a obrodil sám svým vývojem. Žádného opilého žvanila k tomu nepotřeboval. První sociální výdobytky začali zavádět ze svého zisku sami fabrikanti. Už 20 let po jeho smrti platilo za bonton u všech velkých fabrikantů, že dělník je hybnou silou jejich podnikání a že je třeba si ho přiměřeně zajistit jak vzděláváním, ubytováním, mzdovým ohodnocením, nemocenským zajištěním a dokonce mu dopřát i společenské vyžití. Např. Citroen, Baťa, Lariš, Rothschild, Křižík aj. Dokonce se stavěla celá dělnická městečka i s kulturními centry pro blaho dělníků.

Naproti tomu pomatené vize Marxovy by z dělníků nasekaly bezduché roboty pracující nuceně pro centrální stát fašistického typu. V jednotné chudobě a s jednotnými omezenými možnosti a možná i v jednotných mundůrech. Z Marxe proto čerpali jen totalitní zrůdy, kterým takové uspořádání zapadalo do jejich vizí o budoucím světě (stvořit nový druh člověka, sociálního robota) jako byl Hitler a Lenin.

Také ďábel rozumem převyšuje schopnosti člověka. Myslím, že výsledky zhoubné Marxovy činnosti není třeba obdivovat stejně, jako ty lidi, kteří přišli o rozum. Jestliže dokáže společný lidský rozum odsoudit dílo Hitlera, měl by pokračovat k Marxovi, možná i k Vyklifovi. Po ovoci je poznáte.

Nejgenialnejsi myslitel? Ne jedna z nejvedsich zrud v dejinach lidstva ...

.

Co tereba jeho ideje o nutnosti likvidace zaostalych narodu - Bretoncu, Basku, Skotu, Zidu a Slovanu?? Jeho naslednik - nacionalni SOCIALISTA - Adolf Hitler uvedl tuto jeho ideu v praxi ...

A co treba jeho nazor o tom, ze Cesi jsou vred v nemeckem historickem prostoru a je potreba je zlikvidovat? I o to se nacionalni socialiste pokusili, ze?

.

Marxe muze velebit a obhajovat jem clovek s podobne pokrivenym myslenim.

Njn, povídejte to Němcům (teď mu, mj., budou v Trieru vztyčovat sochu), nebo v Bruseli. Taková Mogherini, nebo Cohn-Bendit, ti by vás hnali.

Marx se fakticky ve všem mýlil. Byl to objevitel slepé cesty lidstva. Kdyby po jeho teorii nezbyly miliony mrtvých, pak by to byl další z mnoha polozapomenutých utopistů.

Je zajímavé číst si učedníky Marxe, kteří svůj život zasvětili studiu jeho děl. Zajímavé v tom smyslu, že je zcela jasné, že žádný z nich nemá nejmenší tušení, co měl Marx doopravdy na mysli; a dokonce mají i vážné pochybnosti, o čem to vlastně píše. Konkrétně dnes neexistuje nikdo, kdo by nám mohl s jistotou vysvětlit, co měl Marx na mysli, když mluvil o ‚hodnotě‘. Kapitál je stručně řečeno třísvazkové pojednání o teorii hodnoty a jejích různých aplikacích. A pokud v něm Marx nedokázal přesně definovat pojem ‚hodnota‘, aby si ho každý, kdo sleduje jeho předlouhý svitek od roku 1867 do roku 1894, nemohl vyložit po svém...

Marx zkoumá, jak se hodnota různým způsobem vyjevuje v jednotlivých vztazích mezi lidmi.

Co jsem mohl o Marxovi kdy číst, byl to parazit, zloděj, vyžírka, netáhlo, hochštapler, podvodník, mstivý lhář a lump.

Tedy imponuje jen lidem sobě podobného ražení.

Který veškerý čas trávil v Britské knihovně. A jenom snad jako zahraniční korespondent napsal pro jedny americké noviny tolik článků, že to zabralo několik svazků jeho sebraných spisů, celkem 50 svazků.

Citujete TGM pane Merto. Zkuste tedy citovat neco z Masarykovy "Otazky Socialni". Je to soubor jeho prednasek na universite Karlove kde byl profesorem. TGM byl v c.a.k. monarchii kdo Marxovo uceni soustavne prostudoval a jako dogmaticke, nepripoustejici dalsi rozvoj jednoznacne odmitl. Ve sve "Svetove Revoluci" vydane po prve v roce 1925 kdy uz Marxizmus v Rusku zkouseli v praxi, tedy po prvnich zkusenostech s timto, rovnez a rozhodne zamitl.

Ve Světové revoluci pouze popisuje, jak stopoval dlouhodobě Lenina.

A že ve svém veledíle uvedl, že Slovany je třeba zlikvidovat všichni pomíjíte?

A nepovedlo se? Kde je máte? Prostudujte si vlastní geny.

Po těch historických zkušenostech,škoda slov.