Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Má Evropa nástroje, které mohou zabránit její islamizaci?

3. 01. 2017 12:19:01
Odpověď samozřejmě zní ano, ale je otázkou, zda je schopna a ochotna tyto nástroje v praxi uplatnit.

Jak uvedl v pátečním Právu profesor Jan Keller, tak podle průzkumu, který proběhl v Tunisku, se polovina mladých lidí chystá odejít do Evropy. Jelikož průměrný věk Tunisanů je 26 let tak lehce odhadneme, že se jedná asi o polovinu populace, tedy zhruba pět miliónů lidí. Tunisko je přitom prezentováno jako demokratická země a důvody k migraci mohou být tedy pouze ekonomické. To, že za současnou migrační vlnou stojí rozdíl mezi životní úrovní v zemích Evropy a životní úrovní v zemích Afriky a Blízkého Východu může rozporovat jen ignorant i když oficiálně jsou jako příčiny migrace uváděny konflikty - např. ty v Sýrii, Nigérii, Súdánu, či Eritrei. Položme si však hypotetickou otázku, nestojí i za těmito válkami často chudoba, nebo ekonomické nerovnosti, které jsou rozbuškou náboženských, či etnických konfliktů? Připomeňme si, jak vzniklo ono pověstné Arabské jaro, které západ vítal jako příchod demokracie do arabského světa. Požár revolty se začal šířit z Tuniska poté, co se upálil chudý pouliční prodavač, který neměl na úplatek pro úředníka, jenž mu tedy za trest odebral živnost.

Chudí lidé v mnoha zemích severní Afriky a Blízkého východu podpořili islámské síly, které se nejvíce vymezovaly vůči stávajícímu establishmentu v naději, že jejich vítězství jim přinese zlepšení ekonomické situace. Tato vize se však nenaplnila a i za asistence západu naopak došlo k rozvratu v těchto zemích, či jen k výměně diktátorů, kteří nejsou schopni reformovat zkorumpované systémy, nefungující ekonomiku a odstranit neuvěřitelné majetkové nerovnosti. Nemůžeme se tedy divit, že většina lidí, kteří ztratili veškeré své naděje, chce hledat útočiště v Evropě, která jim z televizních obrazovek musí připadat jako ráj na zemi. Evropa ovšem není nafukovací a je zřejmé, že pokud by přijala polovinu Afričanů a utečenců z Blízkého Východu tak by ekonomicky zkolabovala, což by neprospělo ani migrantům, ani původním obyvatelům Evropy. Problém by to byl samozřejmě nejenom ekonomický, ale i kulturní, což je ostatně vidět již nyní. Aby se katastrofický scénář nenaplnil, musí Evropa využít všech svých prostředků k jeho odvrácení, což si však někteří vrcholní evropští politici stále nejsou schopni připustit a neustále opakují mantru, my to zvládneme.

Realisté však již dávno vědí, že abychom kolaps odvrátili tak musíme zkombinovat preventivní i přímé zásahy tak, aby se současný trend změnit. Zásadní je ochrana vnějších hranic, ale jelikož hranice EU tvoří na jihu většinou moře, tak výstavba zdí, či plotů nepřipadá moc v úvahu. Někteří politici, jako např. pán Robejšek, navrhují tvrdý přístup, ale přímé otázce jestli mají být migranti zastavováni střelbou, se raději vyhnul. Jako ideální se jeví australský model, kdy běženci jsou umisťováni do táborů mimo území, kde žádají o azyl. Taková dohoda již funguje s Tureckem, ale její slabinou je, kromě vysokých nákladů, také zvýšení vyděračského potenciálu klientské země. Dalším problémem je, že většina zemí odmítá zřízení táborů, či přijímání navrátilců, což můžeme vidět i z nedávného případu dvou občanů Mali, které Mali obratem vrátilo do Francie letadlem, kterým přiletěli. Evropě nezbývá než přistoupit k ekonomickému a diplomatickému tlaku na severoafrické země a přimět je, aby za úplatu povolili zřízení běženeckých táborů, či přijímali migranty zpět bez toho, aby tito překročili hranice EU. Pokud by se taková pravidla povedla zavést do praxe, motivace k nelegální migraci by klesla a Evropa by mohla pomoci těm lidem, kteří pomoc opravdu potřebují.

Jak jsem však již uvedl v počátku článku, tak problém migrace je řešitelný pouze v případě, pokud dojde k růstu životní úrovně v zemích, odkud migranti pocházejí. Tady se ovšem potácíme v kruhu, protože peníze věnované západem často končí v kapsách jen úzké vrstvy místních elit. Státní úředníci žijí z korupce a chudí zůstávají přes masívní rozvojovou pomoc západu stále chudými. Toto vede k růstu radikalizace tamějších společností, náboženské a etnické nesnášenlivosti. Je přitom známé, že mnoho zemí odkud proudí uprchlíci, má značné nerostné bohatství, nebo mají potenciál vyrábět takové množství energie ze slunce, které by mohlo plně pokrýt evropské potřeby a přinést tamním ekonomikám značné finanční částky. Demokracie evropského střihu však v těchto zemích nefunguje a jak víme z praxe, tak zatím nejlépe si vede osvícené království v Maroku, kde například již podobnou obří elektrárnu budují.

Možná, že právě Maroko by se mohlo stát modelovým příkladem spolupráce severoafrického státu a EU. Pokud bude země stabilní, což znamená, že zde bude zajištěna bezpečnost, rozvoj vzdělání, vytvořena hustá sociální síť a stát zatočí s korupcí tak věřím, že západní firmy i státy budou do takové země ochotni investovat, což povede k jejímu rozkvětu. Je potřeba použít známou politiku cukru a biče. Frau Merkel a čelní představitelé EU však zatím sázeli pouze na cukr a bič se báli použít a v rámci pseudohumanistických ideálů přivedli touto nedůslednou politikou Evropu i evropskou kulturu do značně komplikované situace. Použití síly je samozřejmě až poslední možnost řešení, můžeme však použít nástrojů diplomatických a především ekonomických, protože ačkoli je EU oprávněně považována za politického a vojenského papírového draka, tak ekonomickou silou stále disponuje. Je možno přiškrtit rozvojovou pomoc, či omezit vzájemný obchod, což může tamějším mocipánům přinést mnoho nesnází a mám za to, že raději Evropě vyhoví, než aby se nechali lynčovat od svých hladových spoluobčanů. Část evropských elit již pochopila, že současná vstřícnost vůči migrantům přináší komplikace, které mohou přerůst ve vážné problémy, ale stále převažuje nerozhodnost a váhavost. Tento rok je v mnoha evropských zemích rokem volebním a existuje tu tedy naděje na pozitivní změnu. Mám však obavu, že dnešní evropská politická reprezentace postrádá osobnosti takového formátu, které by byly schopny tento problém vyřešit a že tedy současná agonie bude pokračovat. Snad jsem ale jen přehnaný pesimista, no uvidíme.

Autor: Aleš Merta | úterý 3.1.2017 12:19 | karma článku: 27.84 | přečteno: 1091x

Další články blogera

Aleš Merta

Za rozpad Ukrajiny může především Majdan

Prezident Zeman svým vystoupením před Parlamentním shromážděním Rady Evropy přitáhl pozornost medií i veřejnosti ke konfliktu, který již pomalu upadal v zapomnění. Jeho proslov namíchl nejen ukrajinské zastupitele,

12.10.2017 v 13:22 | Karma článku: 36.40 | Přečteno: 1443 | Diskuse

Aleš Merta

Cínovecký tunel, aneb scénář á la OKD

Lithium v odhadované ceně až 3 bilióny korun skrývá lokalita Cínovec v severních Čechách a není tedy divu, že na toto, pravděpodobně jedno z posledních bohatých nerostných nalezišť u nás, si brousí zuby mnoho privátních investorů,

7.10.2017 v 15:44 | Karma článku: 35.49 | Přečteno: 1275 | Diskuse

Aleš Merta

Dovozem levné pracovní síly k vyšším mzdám?

Téměř všechny politické strany nám před volbami slibují růst mezd a naivní občan jim to „žere“, protože tato perspektiva je velice lákavá.

26.9.2017 v 13:23 | Karma článku: 13.53 | Přečteno: 564 | Diskuse

Aleš Merta

Mýty o lidovcích, aneb Mirek Dušín a jeho skautíci

KDU – ČSL je politickým křídlem katolické církve. Lidovci jsou stranou, která se pevně drží vládních koryt. Lidovci kolaborovali s minulým režimem.

18.9.2017 v 13:24 | Karma článku: 26.15 | Přečteno: 836 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Radomír Dolanský

Prolezli tak, tak, ale štěkají nejvíc

Kalouskův učeň svými záštiplnými bláboly překonal samotného Mistra keců. Praha a „cizinci“ se vyznamenali záchranou fialového moru. Nicky nedokáží pochopit, co je to vůle voličů. Z jejich vyjádření bylo cítit, že volič = tupec.

22.10.2017 v 9:24 | Karma článku: 24.45 | Přečteno: 507 | Diskuse

Jan Rýznar

Tyto volby nebyly o p. Babišovi. Bylo to zúčtování se všemi, kdo mu vůbec neměli dát šanci

Jsem vyloženě potěšen výsledky právě skončených voleb - aniž bych je byl schopen v této nádheře očekávat. Až na Babiše se totiž klepou všichni kdo nám vládli v předchozím volebním období. Všichni včetně prezidenta Zemana.

22.10.2017 v 9:23 | Karma článku: 12.23 | Přečteno: 321 | Diskuse

Renata Pospiechová

Hlas lidu

Tak to máme za sebou. Ale také před sebou. Lidé zvolili. A člověk zírá. Co najít optimistického? Co najít optimistického?

22.10.2017 v 9:19 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 195 | Diskuse

Jan Bartoň

Volby: Nikdo vítězi voleb neblahopřál

Zažil jsem už od roku 1990 mnoho svobodných voleb. Letošní výsledek je v mnoha směrech „revoluční“. Poražení vítězi voleb nedokázali - pokud jsem si všiml správně - ani poblahopřát, tak moc jim Andrej Babiš leží v žaludku.

22.10.2017 v 9:01 | Karma článku: 16.69 | Přečteno: 616 | Diskuse

Pavel Kamas

Jak dopadnou volby v roce 2025? Zcela pozitivně.

Skončily volby a většina národa je plná emocí, ať z úspěchu jejich strany nebo naopak. Předvolební černé scénáře pomalu utichají a já jsem z výsledku nadšen. Jako když jdu k zubaři. Zub bolí a čeká mě vrtačka.

22.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 159 | Diskuse
Počet článků 94 Celková karma 22.57 Průměrná čtenost 1307

Mediální prostor je plnný zajímavých názorů, ale možná v něm chybí ten můj.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.