Na nedávné schůzce amerického prezidenta Trumpa a německé kancléřky Merkelové vystavil údajně prezident Spojených států Německu účet na 10 mld. korun za ochranu USA. Zdali podobný účet dostane i ČR, bude možná překvapením pro..
Miloše Zemana při jeho plánované návštěvě Washingtonu. Americký tlak na spojence, aby zvýšili své vojenské rozpočty je poněkud překvapující, protože tyto již dnes dosahují neuvěřitelných finančních sum. Toto bylo i argumentem Němců, kteří Trumpovi oponovali, že pokud by měli vydávat na obranu 2% rozpočtu, tak by výsledná částka dosahovala sumy 2 biliónu korun, což by, pro nyní spíše pacifisticky naladěné Němce, bylo asi těžko skousnutelné. Němci také správně argumentovali tím, že NATO není klub, kde se platí členské příspěvky, a že závazek členských zemí vydávat na zbrojení dvě procenta rozpočtu je nevymahatelný, protože nebyl součástí žádné závazné smlouvy. Co však tedy stojí za americkým tlakem na zvyšování vojenských výdajů, když pomineme oficiální propagandu, která tvrdí, že nám hrozí nebezpečí ze strany Ruska, což každý, jenž se podívá na sílu potenciálních protivníků, musí považovat za kravinu, které může věřit jen člověk s duchem poněkud ochablým, protože režim v Rusku má přece jen daleko k tomu v Severní Koreji, či k Islámskému státu. Odpověď na tuto otázku nám přináší Walter Scheidel, profesor, historik vyučující na Stenfordově univerzitě. Tento vědec přišel se zajímavou teorií, podle které byly největší tlaky na posilování sociální a politické rovnosti mezi lidmi v dobách totálních válek, revolucí, kolapsů států a epidemií, nebo těsně po těchto událostech.
Výdaje na zbrojení v roce 2015
Pan profesor podložil svou teorií zajímavými fakty, např. tím, že po epidemiích nastal úbytek obyvatel a rostla tedy cena práce, že revoluce, např. ty francouzské přinesly odstranění stavovského systému, bezplatné základní školství, či větší práva pro ženy, že americká občanská válka znamenala ztrátu majetku otrokářů, že po konci první světové války vznikly mnohé nové demokracie a došlo k významnému rozšíření volebního práva, výsledky druhé světové války a strach z komunistických revolucí na západě pak přispěly k vzniku sociálního státu. Walter Scheidel ovšem také dodává, že násilné vyrovnání sociální úrovně a ochota k rozšiřování občanských práv časem odezní a v současnosti jsou státy odolnější proti zhroucení, a revoluce, že ztratily přitažlivost. Rizikový faktor pro zachování výdobytků 19. a 20. století vidí ve stárnutí populace, technologické revoluci, přistěhovalectví a v omezování solidarity. Jako jedinou možnost změnit stávající trend, tedy zastavit rostoucí rozevíraní nůžek mezi bohatými a chudými a obnovit rozdělení stávajících zdrojů vidí pán profesor v termonukleární válce, která by nejen zdecimovala světovou populaci, ale přivedla lidstvo k novému uspořádání společnosti.
Tato vize jistě není, pro většinu lidí, příliš přitažlivá, ale jak vidíme z roztočení nových závodů ve zbrojení, tak politici mnoha zemí, si myšlenku vybudování rovnostářské, skutečně demokratické společnosti vzali za svou. Z přiložené tabulky lze vyčíst, že v přípravě světového konfliktu výrazně vedou země sdružené v osvíceném paktu NATO, ale zdatně jim sekundují i Čína, Saudská Arábie a Rusko. Podezírat tyto státy, že zbrojení je úlitba vojensko-průmyslovému komplexu, či nějaká mocenská hra je tedy zavádějící, protože tyto státy se jen snaží posunout lidstvo na vyšší level, sice poněkud brutální, ale za to značně rychlejší cestou. Zkušenosti ze 70. let minulého století, kdy docházelo k uvolňování mezinárodního napětí, a k rozmachu mírového hnutí nám ukázaly, že evoluční pokusy nevedou k lepšímu světu, ale předznamenaly vznik ekonomické globalizace a rozmach neoliberalismu, tedy k brutálnímu útoku na střední třídu a oslabení demokracie. Všichni pokrokoví a demokraticky smýšlející občané by měly podpořit jen ty politiky, kteří brojí za zvyšování vojenských rozpočtů a zvyšování mezinárodního napětí. Nahraďme zastaralý slogan válku válce, novým heslem válkou k pokroku. Můžeme jen doufat, že zbytkům naši evropské civilizace poskytnou azyl milí afričtí obyvatelé. Pokud bude uprchlická vlna pokračovat současným tempem, tak místa by v Africe mělo být docela dost.
Zdroje:
http://zpravy.idnes.cz/tillerson-o-vydajich-na-obranu-poprve-v-bruselu-v-nato-pph-/zpr_nato.aspx?c=A170331_164643_zpr_nato_inc
http://comsense.cz/globalni-zbrojeni-a-kdo-na-nem-vydelava/
http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/185692-propast-mezi-chudymi-a-bohatymi-lidstvu-pomuze-jen-totalni-termonuklearni-valka-tvrdi-historik/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
