Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za rozpad Ukrajiny může především Majdan

12. 10. 2017 13:22:58
Prezident Zeman svým vystoupením před Parlamentním shromážděním Rady Evropy přitáhl pozornost medií i veřejnosti ke konfliktu, který již pomalu upadal v zapomnění. Jeho proslov namíchl nejen ukrajinské zastupitele,

když zpochybnil celistvost jejich země, ale i představitele naší a respektive i západní zahraniční politiky, která se snaží prosazovat na Ukrajině své zájmy. Otázkou ovšem zůstává, zda prezidentovy názory jsou racionální a legitimní, nebo se jedná jen o provokaci, již si náš pán prezident občas neodpustí.

Pomoci odpovědět na tuto otázku nám může pohled na pár stránek knihy amerického profesora Samuela P. Huntingtona Střet civilizací, vydané již v roce 1993. Pán profesor v této knize reaguje na studii Francise Fukuyamy Konec dějin a poslední člověk, ve které tento autor prezentuje vítězství Západu ve studené válce jako celosvětové vítězství liberálně-demokratického modelu. Huntington, který se dívá na světovou politiku z hlediska interakcí mezi jednotlivými kulturními okruhy, namítá, že úvahy o univerzálním světovém systému jsou předčasné, a že místo „věčného míru“ nás spíše čekají střety mezi jednotlivými civilizacemi, přičemž za nejvíce nebezpečné pro Západ označil civilizaci islámskou a konfuciánskou, tedy tu vedenou Čínou. Upozorňuje však také, že lze očekávat střety Západu i s civilizací Latinsko-Americkou a Pravoslavnou, protože s těmito Západ bezprostředně sousedí.

To, že jednotlivé ústřední mocnosti jednotlivých kultur mají imperiální ambice a snaží se posunout hranice svého vlivu, není nic nového a překvapivého, jen interpretace tohoto chování se v mediích a vyjádřeních politiků mění podle toho, zda jejich aliance vliv ztrácejí, či získávají. Nepříliš demokratické vítězství Majdanu a snaha nového ukrajinského vedení přimknout se k Západu je tedy u nás prezentováno jako vítězství lidu a nastoupení cesty správným směrem, kdežto odmítnutí této cesty značnou částí rusko-jazyčného obyvatelstva Ukrajiny je považováno za nelegitimní a nelegální. Snaha východní části Ukrajiny řídit si život podle svého, vyjádřena touhou po široké autonomii, či dokonce separaci, vyvrcholila občanskou válkou, ve které se střetly zájmy obou civilizací. V rovině mezinárodního práva se tak střetl princip státní suverenity a územní celistvosti s principem práva na sebeurčení. Že mezinárodní právo je nejednoznačné a jeho výklad určují „vítězové“ je stará vesta. V tomto případě, alespoň co se týče Krymu, se ukazuje, že navrch mají Rusové, kteří zaštítili rozhodnutí většiny obyvatel tohoto poloostrova, připojit svůj domov k Rusku.

Vraťme se však k Huntingtonovi, z jehož pohledu je článek pojat. Ten již ve zmíněném roku 1993 načrtl tři možné cesty, kterými se vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem mohou ubírat. Podle prvního scénáře vypukne otevřený konflikt mezi těmito zeměmi se zapojením Západu na straně Ukrajiny. Tento scénář se zdá Huntingtonovi nepravděpodobný, protože tento střet by znamenal globální konflikt. Scénář dvě by znamenal rozdělení Ukrajiny podle civilizační zlomové linie a rozbuškou by měl být právě Krym, kde žije 70% obyvatelstva ruské národnosti. Podle scénáře číslo tři zůstane Ukrajina jednotnou zemí byť vnitřně rozpolcenou. Pokud má Ukrajina zůstat jednotná musí být podle Huntingtona postaveny vztahy Rusko – Ukrajina na stejné úrovni jako vztahy Francie – Německo v EU a první dva uvedené státy se musí stát jádrem jednoty pravoslavného světa.

Vítězstvím Majdanu ovšem tato varianta padá, protože snahy zbavit ruštinu statusu úředního jazyka na Ukrajině, adorování Bandery a ukrajinských nacionalistů, či snahy posunout síly NATO k Ruské hranici jsou věci, které Rusko může jen těžce akceptovat. Po-majdanské ukrajinské politické špičky se k Rusku a k rusko-jazyčnému obyvatelstvu Ukrajiny tvrdě vymezily a Rusko stejně razantně odpovědělo. Politický amaterismus ukrajinské politické reprezentace popichované některými západními strukturami zamezily možné politické dohodě a náš pán prezident má pravdu v tom, že některé věci, jako je např. současný statut Krymu, lze jen těžko vzít zpět, což koresponduje i s vizemi Samuela Huntingtona, tedy konkretně se scenářem číslo dva. Názor našeho pana prezidenta na řešení současné patové situace tedy nepostrádá racionalitu, ale je pravděpodobné, že se jen těžko setká s přílišným pochopením. Konflikt bude dále pokračovat ve své zamrzlé fázi, NATO i Rusko budou nadále čile zbrojit, hromadit svá vojska na společné hranici a Ukrajina se nadále bude zmítat v ekonomickém a politickém chaosu, který vyhovuje tamější majetkové a politické oligarchii. Krym byl ukrajinský jen velmi krátkou dobu a zdá se tedy lepším řešením obětovat tento kousek země, než riskovat ztrátu její značné části. Zemanův nápad jistě není geniální, ale musíme si uvědomit, že mnoho alternativních řešení zde neexistuje.

Zdroj: Samuel P. Huntington Střet civilizací str. 193 - 195

Autor: Aleš Merta | čtvrtek 12.10.2017 13:22 | karma článku: 36.40 | přečteno: 1443x

Další články blogera

Aleš Merta

Cínovecký tunel, aneb scénář á la OKD

Lithium v odhadované ceně až 3 bilióny korun skrývá lokalita Cínovec v severních Čechách a není tedy divu, že na toto, pravděpodobně jedno z posledních bohatých nerostných nalezišť u nás, si brousí zuby mnoho privátních investorů,

7.10.2017 v 15:44 | Karma článku: 35.49 | Přečteno: 1275 | Diskuse

Aleš Merta

Dovozem levné pracovní síly k vyšším mzdám?

Téměř všechny politické strany nám před volbami slibují růst mezd a naivní občan jim to „žere“, protože tato perspektiva je velice lákavá.

26.9.2017 v 13:23 | Karma článku: 13.53 | Přečteno: 564 | Diskuse

Aleš Merta

Mýty o lidovcích, aneb Mirek Dušín a jeho skautíci

KDU – ČSL je politickým křídlem katolické církve. Lidovci jsou stranou, která se pevně drží vládních koryt. Lidovci kolaborovali s minulým režimem.

18.9.2017 v 13:24 | Karma článku: 26.15 | Přečteno: 836 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Radomír Dolanský

Prolezli tak, tak, ale štěkají nejvíc

Kalouskův učeň svými záštiplnými bláboly překonal samotného Mistra keců. Praha a „cizinci“ se vyznamenali záchranou fialového moru. Nicky nedokáží pochopit, co je to vůle voličů. Z jejich vyjádření bylo cítit, že volič = tupec.

22.10.2017 v 9:24 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 160 | Diskuse

Jan Rýznar

Tyto volby nebyly o p. Babišovi. Bylo to zúčtování se všemi, kdo mu vůbec neměli dát šanci

Jsem vyloženě potěšen výsledky právě skončených voleb - aniž bych je byl schopen v této nádheře očekávat. Až na Babiše se totiž klepou všichni kdo nám vládli v předchozím volebním období. Všichni včetně prezidenta Zemana.

22.10.2017 v 9:23 | Karma článku: 8.65 | Přečteno: 125 | Diskuse

Renata Pospiechová

Hlas lidu

Tak to máme za sebou. Ale také před sebou. Lidé zvolili. A člověk zírá. Co najít optimistického? Co najít optimistického?

22.10.2017 v 9:19 | Karma článku: 5.63 | Přečteno: 85 | Diskuse

Jan Bartoň

Volby: Nikdo vítězi voleb neblahopřál

Zažil jsem už od roku 1990 mnoho svobodných voleb. Letošní výsledek je v mnoha směrech „revoluční“. Poražení vítězi voleb nedokázali - pokud jsem si všiml správně - ani poblahopřát, tak moc jim Andrej Babiš leží v žaludku.

22.10.2017 v 9:01 | Karma článku: 14.97 | Přečteno: 434 | Diskuse

Pavel Kamas

Jak dopadnou volby v roce 2025? Zcela pozitivně.

Skončily volby a většina národa je plná emocí, ať z úspěchu jejich strany nebo naopak. Předvolební černé scénáře pomalu utichají a já jsem z výsledku nadšen. Jako když jdu k zubaři. Zub bolí a čeká mě vrtačka.

22.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 121 | Diskuse
Počet článků 94 Celková karma 22.57 Průměrná čtenost 1307

Mediální prostor je plnný zajímavých názorů, ale možná v něm chybí ten můj.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.