Předvolební pouštění žilou

To, že v předvolebním období vládní strany pouštějí státnímu rozpočtu žilou, aby si mohli koupit voliče, není nic nového, ale současná vláda toto konání pojala opravdu velkoryse.

Kupování hlasů voličů je od roku 2011 trestným činem, a pokud se tedy někdo bude pokoušet zajistit si hlas rozdáváním stokorun před volební místností, nejspíše skončí před soudem. Ovšem pokud si hlasy před volbami nakupují ve velkém vládní strany za státní peníze, tak se nad tím jen málokdo pozastavuje, protože je už to u nás taková zavedená praxe. Oficiálně by sice měla probíhat soutěž politických stran především na základě toho, že tyto přesvědčí voliče, aby jim odevzdal hlas, svým programem, ovšem sliby jsou chyby a volič je osoba nevyzpytatelná a proto je potřeba zajistit si jeho loajalitu již před volbami. Strany lze rozdělit na ty, které slibují všechno všem a na ty, které se spíše cíleně zaměřují na určitý segment společnosti. Příkladem takových stran mohou být ODS, která se orientuje zejména na živnostníky a KDU – ČSL, která se orientuje na zemědělce a obyvatele venkova. Levice se snaží naopak o velmi široký záběr a mimo nízkopříjmové skupiny se snaží oslovit i voliče ze střední třídy. Tento široký záběr ovšem vyžaduje i širokou nabídku slibů, což ovšem může strany s takovou orientací znedůvěryhodnit u velké části voličů, kteří si kladou logickou otázku, kde tyto strany vezmou na realizaci svých slibů peníze.

ČSSD se před podzimními krajskými a senátními volbami snaží především zajistit si hlasy zaměstnanců státní správy a tak již od září dostanou přidáno učitelé, které mají v listopadu následovat i další zaměstnanci placení státem. Kromě zvýšení mzdových tarifů si však vojáci a policisté přilepší i úsporou na dani, protože jejich náhrady a výsluhy budou považovány za sociální dávky, které se nedaní. Mimochodem mám za to, že příslušníci těchto složek by měli dostávat tak vysoké platy, aby se mohli sami zajistit a výsluhy a příplatky např. na bydlení (až 10 000 korun) by se měly, jako nesystémové dávky, odbourat. Jak již jsem uvedl, tak levice, i když jen omezeně, pamatuje i na své tradiční voliče. Důkazem toho je i snaha zavázat si horníky na Severní Moravě a v Severních Čechách, kteří se svými rodinami tvoří v těchto regionech silnou voličskou skupinu. Aby neodešli úplně s prázdnou ani zbylí zaměstnanci v soukromé sféře, tak byl podán návrh na zvýšení minimální mzdy na 11 000 korun.

Strážce státní pokladny Andrej Babiš se k většině návrhů ČSSD staví rezervovaně, což mu vynáší image rozvážného a moudrého politika. Předseda ANO otevřeně podpořil jen zvýšení platů pracovníkům ve školství, zdravotnictví a těch co spadají pod silová ministerstva. Je pravděpodobné, že voliči z těchto resortů se mají zřejmě stát v budoucnu jádrem jeho elektorátu. Naopak spíše odmítavě se Babiš dlouho stavěl k navýšení tarifů státním úředníkům a to pravděpodobně proto, že ví, že tito nejsou mezi širší veřejností příliš oblíbeni a snaha se za ně stavět by mu mohla u jiných skupin voličů ublížit. Podobně zdrženlivě, se ministr financí staví i k požadavkům horníků. Babiš dlouhodobě zastával k řešení situace v OKD „tvrdý“ postoj, který se dá shrnout do věty - Bakala si nakradl tak ať se stará. Bakala se však stáhnul do pozadí a severomoravské doly nechal na bedrech státu, ze kterého chce ještě vytáhnout nějakou tu korunku. Nemá cenu zde řešit, kolik bude ještě útlum dolů státní kasu stát, ale šéf ANO si je jistě vědom, že bez podpory horníků by volební výsledky ANO v Moravskoslezském kraji byly asi slabší a tak z tvrdých postojů pomalu ustupuje. Horníci jsou ovšem, co se týče podpory manuálně pracujících vrstev pouze výjimkou což je možno doložit tím, že jeho pohled na navýšení minimální mzdy se shoduje spíše s pohledem zástupců podnikatelů než ČSSD.

Růst příjmů do státní kasy a nízká zaměstnanost samozřejmě vytváří příznivé podmínky pro zvyšování platu státních zaměstnanců. Je potřeba si také přiznat, že v některých resortech jsou platy podhodnocené a nedostatek pracovníků jako např. ve zdravotnictví může vést až k omezení zdravotnických služeb. V ostatních resortech sice není situace tak kritická, ale pokud se ekonomika státu vyvíjí dobře, není zde důvod proč nepřidat ani ostatním státním zaměstnancům, otázka pouze zní proč právě teď? Je celkem pravidlem, že platy se navyšují na počátku kalendářního roku. Toto pravidlo samozřejmě není neměnné, ale to, že mzdové „tsunami“ vypuklo těsně před volbami je poněkud nápadné. Zástupci vládní koalice nás mohou tisíckrát přesvědčovat, že se jedná jen o schodu okolností, ale toto by jim mohl uvěřit jen poněkud prostomyslný člověk. Ministr financí ač se staví do role ochránce práva a spravedlnosti je především tvrdý podnikatel, který využívá všech možností, aby navýšil své zisky. Takovou možností je i využití státních prostředků ke zvýšení své popularity, navýšení volebních výsledků hnutí ANO a tím posléze i navýšením své moci. Naše politická praxe takový způsob „lovení“ voličů toleruje a je bohužel realitou, že pohled do výplatního sáčku je pro mnohé voliče větším lákadlem než sebelepší volební program.